Užitečný autista

Dnešní odpoledne na zahrádce. Je krásné počasí, já se vrtám v záhoně, Vítek si skáče na trampolíně. Je spokojený, že mě má na dohled. Já jsem taky spokojená, že ho mám na dohled. Musím ho mít pořád na očích, aby něco nevyvedl nebo se neztratil.

Na chvilku si odskočím naplnit konve vodou, abych si mohla zalít rašící ředkvičky a jak jdu s konvema zpátky, Vítek už mi jde naproti. Asi znervózněl, když mě ztratil z dohledu, abych náhodou něco nevyvedla nebo se neztratila. Tak jsme šli tedy spolu. Šoupnu mu konev do ruky a trochu ho směruju, aby nezaléval trávu, ale ty ředkvičky. Docela mu to jde. Neví sice, proč to dělá, ale tekoucí voda ho očividně moc baví. Průběžně takhle vykropíme asi deset konví.

Nestává se často, že by se takhle Vítek zapojil do nějakých prací, a tak mám radost, že máme nějakou společnou aktivitu, která nás oba baví. A navíc je ještě užitečná. Občas Vítka zapojuji do drobných úkonů, které může dělat mechanicky a nemusí přemýšlet nad smyslem, ale poslední dobou jsem na to nějak zapomněla. Zapojit Vítka a nechat ho dělat nějakou práci totiž znamená více práce a více stráveného času pro mě. Na to většinou nemám čas. Ale vím, že to není dobře. Je potřeba ho zapojovat postupně a předkládat mu drobné lehké úkony.

Občas uklízíme u babičky dřevo, tak Vítka vždycky zapojím do činnosti. Je potřeba jen posbírat polínka do kyblíku. To chápe rychle a provede správně. Záleží vždy na situaci, jaké má zrovna Vítek rozpoložení. Někdy nemá náladu a utíká od toho a nehnu s ním. Ale už se mi i stalo, že sbíral polínka ochotně a s nadšením. Skoro bych i řekla, že ho to bavilo. Jindy jsme zase sbírali ořechy, to taky pochopil rychle a pěkně pomáhal. Samozřejmě je vždy potřeba provedené úkony provázet odpovídajícími nadšenými pochvalami.

Zkoušela jsem mu dát do ruky smeták, když jsem zametala, ale tady bohužel jeho snaha nemá žádný efekt. To samé s hráběmi při hrabání listí. Shrabané listí mi soustavně rozhrabával. Dříve jsme také zkoušeli nechat ho třídit příbory z myčky, chvilku to vypadalo, že to půjde, protože tvary třídit umí, ale pak jsme od toho kvůli jeho afektům upustili. Zkusím to zase po dlouhé době obnovit a uvidíme.

Je důležité naše autisty stejně jaké malé děti postupně zapojovat do domácích prací, aby se také mohli podílet na chodu domácnosti a cítili se užiteční. Teda … nejsem moc přesvědčena o tom, že by se Vítek cítil užitečný, ale možná bych mohla cítit já, že odvedl užitečnou práci, jako dneska s těma konvema. To bylo fajn.

Sledujte stránku na Facebooku – Život s autistou

Také na Instagramu pod stejným názvem

About the author

Jmenuji se Kamila Hejnová. Jsem máma tří dětí. Nejmladší syn, kterému je 12 let, je autista. Rozhodla jsem se psát blog, jak spolu žijeme. Na začátku cesty jsem sama hledala informace a čerpala ze zkušeností jiných rodičů. Každý den se ocitají další rodiče na začátku té samé cesty. Věřím, že si zde najdou odpovědi, inspiraci a užitečné informace.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *