Jsem máma tří dětí. Nejmladší syn má dětský autismus. Je mu 12. Diagnózu Vítek dostal ve třech letech. Za ty roky jsem přečetla spoustu knížek, příspěvků a článků na internetu, dozvěděla se spoustu věcí přímo od rodičů autistů a zažila spoustu zábavných i nezábavných situací s Vítkem na vlastní kůži.
Když jsme dostali potvrzené lejstro, že je Vítek autista, hledala jsem informace, kterých bylo zoufale málo. Dneska už je to jiné. Informací je více, lidí, kteří o tomto tématu něco vědí, také, zařízení, která mohou pomoci, také, a bohužel autistů samotných také hodně přibylo.
Každý den se nějací zoufalí rodiče ocitnou s lejstrem v ruce a neví, co je čeká. Sama jsem v této situaci byla ráda za každou radu. Čerpala jsem především ze zkušeností samotných rodičů, a tak dneska bych to chtěla vyvážit a vrátit něco zpět.
Moc ráda bych napsala, že vím, jak na to, že mám zaručený recept, ale diagnóza autismu je velmi zvláštní. Zatímco chřipka probíhá u každého člověka velmi podobně, tak autismus se projevuje člověk od člověka naprosto rozdílně. Samozřejmě jsou některé rysy podobné, na jejich základě je stanovená diagnóza, ale další projevy můžou být různé, až protikladné.
Přesto si určitě v našich příbězích najdete informace, které vám můžou pomoci. Pomůžou vám něco pochopit, zamyslet se, mít možnost srovnání, něco nového vyzkoušet, podívat se na situaci z jiného úhlu pohledu a hlavně budete vědět, že v tom nejste sami, že podobné situace, kterými procházíte, zažívají i ostatní rodiče autistů.