Můj autista by mohl být v kleci. A nebo normálně žít.

Mohl by být v kleci a nebo prožít to, co je na videu.

https://www.instagram.com/reel/

Je to sestřih za poslední tři měsíce.

Je to už dva roky, kdy nám jeden pán v důchodovém věku doporučil, abychom si toho autistu drželi v kleci.

Ano, bylo by to jednodušší.

To, co je na videu, není samozřejmost. Na druhé straně je dobré plánování – jestli je Vítek v dobrém rozpoložení, aby to zvládnul. A taky se to mockrát nepovedlo. Mockrát jsme se vraceli zpátky. Překonávali jsme afekty, odpor, smyslové přetížení a úzkost z nových věcí a prostředí.

Ale trpělivostí a vytrvalostí jsme ušli desítky kilometrů, navštívili nová místa, vyzkoušeli nové věci, ochutnali nová jídla a radovali se z drobných pokroků, které jsou naprosto banální záležitosti pro lidi, kteří neřeší autismus.

Od té doby, co to ten pán řekl, vidím vždycky Vítka ve dvou rovinách – to, co zrovna dělá a zároveň to, že by mohl být v kleci.

A ta jeho radost a úsměv mi vždycky potvrdí, že jsem se rozhodla správně.

Sledujte stránku na Facebooku – Život s autistou

Také na Instagramu pod stejným názvem

About the author

Jmenuji se Kamila Hejnová. Jsem máma tří dětí. Nejmladší syn, kterému je 15 let, je autista. Rozhodla jsem se psát blog, jak spolu žijeme. Na začátku cesty jsem sama hledala informace a čerpala ze zkušeností jiných rodičů. Každý den se ocitají další rodiče na začátku té samé cesty. Věřím, že si zde najdou odpovědi, inspiraci a užitečné informace.