Skip to content

Život s autistou

jak se žije s 15letým autistickým chlapcem

  • Blog
  • Jak se žije s autistou
  • Autista turista
  • Užitečné info
  • O nás
  • Kontakt

Štítek: autismus

1 května, 2021

3letý versus 13letý autista

Je to 10 let, co u nás zaklepal autismus a od té doby bydlí s námi. Občas koukám na Vítka, jak něco dělá a blikne…

12 března, 2021

Autistovy zvyky a zlozvyky

Jdeme ven, oblékáme se, zapínám Vítkovi bundu, on zdvihne bradu, abych mohla zip dotáhnout až úplně nahoru. Pak zdvihnu bradu já a Vítek na…

12 února, 2021

Jaký byl život s autistou v roce 2020

Každý rok s autistou je jízda na horské dráze, tak i ten uplynulý ještě okořeněný o karanténu, roušky a izolaci, byl jako jízda na…

17 listopadu, 2020

Legrace s autistou

Sedím v křesílku a povídám o tíživých událostech, které jsem prožila v uplynulém roce. A že toho nebylo málo! Jakoby si osud hrál s…

autista a pes
8 listopadu, 2020

Jak vycvičit autistu

Jedeme na zahradu, zastavíme před brankou, vypustím Vítka a psa. Melissu posílám do pole se slovy: „A běž se vyčůrat“. Vítek okamžitě shrne kalhoty…

autista v posteli
8 října, 2020

Proč autista nespí?

Jedna hodina v noci. Vítek se chechtá, povykuje, střídavě se přikrývá a odkrývá. Aspoň, že zůstává v posteli a neběhá po bytě, jako to dělal dřív….

9 září, 2020

Když autistu nepřijme vlastní rodina

Když rodiče dostanou papír s potvrzenou diagnózou, je to pro ně těžké období. Musí to vnitřně zpracovat, zaujmout postoj ve své hlavě a připravit sebe,…

26 srpna, 2020

Je autista Jekyll nebo Hyde?

Dnešní ráno: Vítek přijde za mnou v půl desáté vyspaný do růžova, na tváři úsměv od ucha k uchu. Je k pomuchlování. Nastavuje střídavě…

23 srpna, 2020

Matka autisty: „Chtěla bych svůj život zpět“

Protože Vítek nemluví, mám dost času na přemýšlení, když jdeme spolu na procházku. Nedávno mi takhle na procházce přilítla myšlenka na čas, kdy jsem…

28 července, 2020

Autista na tandem kole

Jakmile starší děti vyměnily malé jízdní kolo s postranními kolečky za větší, využili jsme příležitost a začali Vítka trénovat v jízdě na kole právě…

knihy o autismu
15 července, 2020

Knihy s tématem autismus

Petr Třešňák, Petra Třešňáková: Zvuky probouzení Když jsem zahlédla na netu, že manželé Třešňákovi vydali knihu o soužití se svou autistickou dcerou, tak jsem…

6 května, 2020

Pozitivní ovlivňování autisty

Už delší dobu přemýšlím, jak napsat tento článek, abych nevypadala jako blázen. A tak se to protahuje a protahuje a nejspíš bych ho nikdy…

1 dubna, 2020

Autista v karanténě

Už několikrát jsme s Vítkem prošli změnou denního režimu kvůli stěhování nebo změně školního zařízení. Každá změna je pro autistu velice těžká a nepochopitelná….

autista v afektu
24 února, 2020

Příčiny afektů u autisty

Většinu času je Vítek veselé a spokojené dítě. Většinou se snaží vyhovět a udělat, co po něm chci. Rád chodí ven na procházky nebo…

24 února, 2020

Veselý život s autistou

Určitě jste si všimli, že na FB a IG dávám často příspěvky, kdy Vítek něco vyvedl, legračně se oblékl, choval se nezvykle, což často…

ja a vitek spolu
24 února, 2020

Blog o autismu? Kdo to bude číst?

Je to už rok, co jsem začala psát blog o životě s autistou. Cítila jsem potřebu trochu vyvážit ty vzletné, nadneseně romantické až oslavující…

Navigace pro příspěvky

1 2 … 4 Následující

zivotsautistou

Sdílím náš život s 15letým synem autistou jako podpora pro rodiče ve stejné situaci a hlavně pro ty, co jsou na začátku cesty.

Kamila a Vítek 💙
Průkaz osoby s poruchou autistického spektra. T Průkaz osoby s poruchou autistického spektra.

Tento průkaz máme již od roku 2019 a vystavila nám jej pediatrička. 

Za tu dobu jsem ho sice párkrát použila, ale na dotyčné lékaře neudělal bohužel žádný dojem. 

Přesto vám doporučuji, pokud máte potvrzenou diagnózu PAS, abyste si o něj zažádali. Vystaví vám jej pediatr, psycholog nebo psychiatr. Nebo můžete požádat Nautis a nebo organizaci Za sklem o zaslání.

Teoreticky by měl pomoci u lékařů, v nemocnici, v MHD, na úřadech. Vždy, když je potřeba individuální přístup vzhledem k potížím, které jsou součástí diagnózy.

Zatím sice nemá velký účinek, ale když s ním budeme často mávat, tak třeba začne. 🍀

Jaké máte s průkazem zkušenosti? Funguje vám?

#blogoautismu #zivotsautistou #detskyautismus #dětskýautismus #poruchaautistickehospektra #autismus #autizmus #autistickedeti #autistickespektrum #specialnideti #detispas #prukazosobyspas
"Kdy jste se smířila s tím, že je Vítek auti "Kdy jste se smířila s tím, že je Vítek autista?"

Nedá se říct přesně, jak dlouho to trvalo, přesný datum nebo počet měsíců či let. Je to proces, který se vyvíjí. Řekla bych, že si spíš člověk postupně zvyká nebo spíš otupí, než že by si jednoho dne všiml, že už mu to nevadí.

Vzpomněla jsem si, že krátce po Vítkově diagnostice jsem četla na internetu článek ohledně jednotlivých fází smíření. Pomohlo mi to se zorientovat, v které fázi se nacházím a uvědomit si, že spousta lidí prošla tím samým procesem a do té páté fáze jednou došla.

Neuměla jsem si to v tu chvíli představit, ale vlastně jsem získala takovou malou naději, že se tam snad také časem dostanu. Jaké to asi bude, až budu smířená? Jak dlouho to bude trvat? O časovém rozmezí se tam nepsalo.

Dneska jsem v té páté fázi a říkám si, že mi to nemuselo trvat tak dlouho. Nebo možná jo. Asi je důležité to všechno prožít. 

A jaké to je? Asi jako když jdete dlouho temným údolím a najednou vyšplháte na kopec, kde svítí slunce a vy koukáte zpátky na tu mlhu pod vámi.

Model Küblerové-Rossové, známý též jako pět fází smutku:

1.    Šok a popírání – to není možné, někde se stala chyba, to není pravda

2.    Hněv – proč já, proč se to stalo mně, kdo za to může, obviňování, vztek

3.    Smlouvání – udělám cokoliv, dám všechny peníze, hledání alternativních možností

4.    Deprese – už nic nemá smysl, je to jedno, na ničem nezáleží, fáze hlubokého smutku

5.    Smíření – vyrovnání se se situací, udělám, co můžu, přistupování k situaci s rozumem

Dá se říct, že jsme měli podobný průběh, akorát ty první čtyři fáze se často střídají a přeskakují a trvají různě dlouho, až si jednoho dne všimnete, že zmizely, že nic z toho už nepociťujete a pochopíte, že jste v té fázi smíření.

A jak to trvá dlouho? U každého jinak. Někomu to může trvat pár měsíců a někomu pár let. Ale z vlastní zkušenosti vám doporučuji, abyste nezůstávali v těch fázích smutku moc dlouho a neochuzovali sebe i své dítě o spoustu hezkých chvil. 

A kdyby vám to náhodou přišlo nemožné, tak mějte na paměti, že spousta lidí prošla tímto procesem a nakonec tam všichni nějak doskákali. 🍀

V které fázi jste vy?

#dětskýautismus #poruchaautistickehospektra
Zkušené matky autistů už po pár letech znají Zkušené matky autistů už po pár letech znají tu nejdůležitější věc při výchově autisty. Když jste na začátku diagnózy, nevíte, tápete, hledáte informace, nejspíš vám jako první kroky bude doporučena hromada edukativních hraček, případě zalaminované edukativní úlohy k práci u stolečku. Pro rozvoj mozku, logiky a kognitivních funkcí.

Nikdy mi nikdo neřekl, že je to úplně zbytečné, pokud je dítě ve stresu, nemá na to náladu, potřebuje se zrovna pohybovat a ne sedět u stolečku, pokud se s ním pracuje pod nátlakem a násilím se udržuje na místě, jen aby byly splněné úkoly.

A pak jsem mockrát viděla, že v dobrém naladění a s úsměvem Vítek udělal více „práce“ za méně času a s menším úsilím a dokonce…. dokonce ho to i bavilo!

Prostě vám neřekli to nejdůležitější.

Co to je, to nejdůležitější? Než budete číst dál, napište do komentáře, co je podle vás ta nejdůležitější věc. Jsem si jistá, že tam bude napsána spousta úplně jiných věcí, než jsou úkoly u stolečku.

Ta nejdůležitější věc je udržet autistu v dobré náladě.

Když je v dobré náladě, je ochotný spolupracovat, má prostor zkusit a naučit se něco nového. Jeho mozek dokáže lépe využít intelektovou kapacitu, kterou tam má k dispozici. Když není v dobré náladě, tak v tu chvíli nemá kapacitu se učit. On je nespokojený, nešťastný, má úzkost a vy zoufalí, ve strachu a stresu.

Druhá nejdůležitější věc je udržet v dobré náladě sebe.

Dobrá nálada je klíč. Klíč k dobrému vzájemnému vztahu, k učení, k využití svého potenciálu, k dobrému životu. Máte zrovna dobrou náladu? Co můžete udělat pro to, abyste ji měli?

#blogoautismu #zivotsautistou #detskyautismus #dětskýautismus #poruchaautistickehospektra #autismus #autizmus #autistickedeti #autistickespektrum #specialnideti #detispas
Mohl by být v kleci a nebo prožít to, co je na Mohl by být v kleci a nebo prožít to, co je na videu. 

Je to sestřih za poslední tři měsíce. Je to už dva roky, kdy nám jeden pán v důchodovém věku doporučil, abychom si toho autistu drželi v kleci. 

Ano, bylo by to jednodušší. To, co je na videu, není samozřejmost. Na druhé straně je dobré plánování - jestli je Vítek v dobrém rozpoložení, aby to zvládnul. A taky se to mockrát nepovedlo. Mockrát jsme se vraceli zpátky. Překonávali jsme afekty, odpor, smyslové přetížení a úzkost z nových věcí a prostředí.

Ale trpělivostí a vytrvalostí jsme ušli desítky kilometrů, navštívili nová místa, vyzkoušeli nové věci, ochutnali nová jídla a radovali se z drobných pokroků, které jsou naprosto banální záležitosti pro lidi, kteří neřeší autismus. 

Od té doby, co to ten pán řekl, vidím vždycky Vítka ve dvou rovinách - to, co zrovna dělá a zároveň to, že by mohl být v kleci. A ta jeho radost a úsměv mi vždycky potvrdí, že jsem se rozhodla správně. 🍀

#blogoautismu #zivotsautistou #detskyautismus #dětskýautismus #poruchaautistickehospektra #autismus #autizmus #autistickedeti #autistickespektrum #specialnideti #detispas
Když máte malé dítě, máte očekávání. Jak Když máte malé dítě, máte očekávání. Jaké bude? Jakou bude mít povahu, osobnost, zájmy, silné a slabé stránky? Co bude studovat? Čím obohatí svět?

Já jsem to tak měla s Vítkem do jeho tří let. Pak jsme jednoho dne dostali papír, který potvrzoval, že moje dítě má autismus. Těžkou symptomatiku. A navrch mentální retardaci. Pro tento systém nevzdělatelný. Nepoužitelný. Neužitečný. 

Ještě stále jsem držela svá očekávání a nedokázala je pustit. Koukám na svoje roztomilé, blonďaté dítě. Takový andílek. Pro společnost je to nepovedený kus. 

Dostala jsem pouze polovinu informace. Má autismus. Ale jak s tím máme žít? Tuto druhou polovinu mi nikdo nezodpověděl. Všichni krčili rameny. 

Strach, zoufalství, bezmoc. Padala jsem na dno. Neměla jsem se čeho zachytit. 

Spadnout na dno má jednu takovou malou výhodu. Není jiná cesta než vzhůru. 

A tak pozoruju své dítě, zkouším různé věci, občas se něco podaří, občas ne, ale každá věc, která se podaří, postaví ten schod nahoru. 

Často mi píšete, že máte diagnózu čerstvě a máte strach. Já vím, já jsem to prožila. Mně nikdo neřekl, že to má smysl. A to je to, co teď říkám já vám. 

Cokoli budete dělat a zkoušet, má smysl. Má smysl to všechno prožít, i když bychom si to dobrovolně nevybrali. Po těch letech vidím, že všechno má svůj důvod. 

A neutápějte se v tom strachu a bolesti příliš dlouho, hledejte cesty jak žít dobrý život. Pro vás i vaše dítě.

#blogoautismu #zivotsautistou #autistickedeti #autismus #autizmus #poruchyautistickehospektra #poruchaautistickehospektra #specialnideti #detskyautismus
Leden 2011. Vítkovi byly krátce 3 roky, když po Leden 2011. Vítkovi byly krátce 3 roky, když podstoupil vyšetření mozku na magnetické rezonanci. Vzhledem k nízkému věku a nespolupráci byla nutná narkóza. 

Toto vyšetření bylo součástí komplexní diagnostiky při podezření na autismus. Ve FN Plzeň jsme strávili diagnostický týden, kdy byl Vítek vyšetřen psychologem, logopedem, neurologem, EEG, speciálním pedagogem a ta magnetická rezonance. 

Strávit s malým autistou, který je neustále v pohybu, skoro týden v nemocnici, bylo docela peklo. Běhali jsme po chodbě tam a zpátky do zblbnutí - mého. 

V té době se na takové vyšetření v Motole čekalo 12 měsíců, v Nautisu 18 měsíců. Ve FN Plzeň nás vzali asi za 4 měsíce, ale jen proto, že někdo vypadl. 

Paradox je, že při podezření na autismus se všude dočtete, abyste to řešili co nejdříve...

Na té poslední fotce, kde je Vítek po vyšetření ještě v narkóze. Když jsem ho tak viděla, nehybného, cítila jsem se hrozně divně. Byla jsem zvyklá, že je to energie v pohybu. Přála jsem si, aby se rychle probral a mohli jsme zase běhat po chodbě.

#blogoautismu #zivotsautistou #autistickedeti #autismus #autizmus #poruchyautistickehospektra #poruchaautistickehospektra #specialnideti #magnetickarezonance #detskyautismus #dětskýautismus
Před pár dny jsme se rozloučili s naším 12let Před pár dny jsme se rozloučili s naším 12letým pejskem - Melisskou. Když jsme si ji pořizovali, byla tam velká naděje, že by mohla pomoct našemu tehdy tříletému Vítkovi, kterému byl tehdy krátce diagnostikován autismus s těžkou symptomatikou. 

Už je to pár dní, co odešla, ale pořád si promítám v hlavě, co jsme spolu za tu dobu zažili. Její odchod mě zasáhl víc, než jsem čekala. Stává se mi, že ji během dne slyším krátce štěknout za dveřmi, že chce domů. Přitom to nepřišlo z ničeho nic. Už celý poslední rok jen spala a nechtěla už ani chodit ven. 

Během krátké doby, co k nám Melisska přišla, bylo jasné, že to nebude parťák pro Vítka, ale pro starší sestřičku, kterou provedla dětstvím až do dospělosti, a teď odešla, protože její úkol byl naplněn.

A já teprve teď vidím, že tu měla lekci i pro mě. Nebyla sice Vítkovi parťákem, jak jsme si přáli, ale mně pomohla pochopit Vítka. Je tam toho tolik společného, a to je to hlavní, co chci sdílet pro vás.

- důslednost a konzistence, dělat věci stejným způsobem, používat stejná slova nebo slovní spojení, aby byly naše pokyny jasné a srozumitelné, nekombinovat více pokynů 
- pozitivní motivace, na pejsky fungují pamlsky, na Vítka také, vím, že moderní směr je proti motivaci na pamlsky, ale upřímně - na Vítka nic jiného nefungovalo
- vztah a důvěra jako základ, na kterém se staví 
- zvládnutí strachu, z mojí strany, v obou případech jsem já jako vůdce a musím si poradit i se situací, v které jsem nejistá
- empatie, musela jsem se naučit "číst" z jejich chování a reakcí
- trpělivost, pes i autista jsou obrovskou lekcí trpělivosti, ty pokroky nejsou hned, ale zato když se podaří, tak to stojí za to 
- individualita, každý pes i každý autista má svoji osobnost, to znamená, že obecné rady nemusí platit, najít ten správný přístup pro tu konkrétní osobnost
- užít si tu cestu, výcvik psa i výchova autisty jsou někdy docela náročné, fyzicky i psychicky, ale není třeba se z toho hroutit, lepší je to brát jako dobrodružnou cestu
🍀💕
#blogoautismu #zivotsautistou #autistickedeti #autismus #autizmus #poruchyautistickehospektra #poruchaautistickehospektra #specialnideti #kavalir #kavalirkingcharlesspanel #detskyautismus
Jdeme s Vítkem stejnou trasu procházky snad po t Jdeme s Vítkem stejnou trasu procházky snad po tisícáté. Někde v půlce koukám na hodiny, kolik minut nám zbývá do konce. Ještě 30 minut. Protočím panenky. Je to pro mě strašná nudaaa. Cestu znám nazpaměť, nebaví mě, pořád to stejné, nic nového, mám pocit, že můj mozek zakrní. 

Vítek nadšeně poskakuje přede mnou, dovolí si  i o pár metrů dále než obvykle, protože cestu velmi dobře zná. Nevadí mu, že je trasa stejná. Naopak. Nic ho zbytečně nestresuje. Nejsou tu nečekaně nástrahy, které by vysilovaly jeho pozornost a vnímání. Už když vycházíme, ví, co bude následovat, jak je trasa dlouhá, co na ní je, kdy přijdeme zpět domů, v každé části přesně ví, jak je to daleko domů.

V tomhle se s Vítkem nescházíme. Jeho autistický mozek má rád předvídatelnost, je rád, když ví, co se bude dít. Já nesnáším stereotypy. Ubíjí mě to, nudí mě to, unavuje mě to. Potřebuji měnit prostředí, věci a vjemy. Neumím si poradit s jednotvárností.

A tak to řešíme kompromisem. 2-3x týdně stejná procházka, hlavně, když Vítek není úplně v pohodě a nebylo by dobré ho stresovat něčím novým. 1-2x týdně něco jiného, hlavně kvůli mně, abych se mohla podívat na život z nadhledu a nebo s odstupem (z nějakého kopečku nebo rozhledny) a občas jsme jen tak na zahradě.

Život s autistou je velká lekce trpělivosti a také hledání kompromisů 🍀💕

#zivotsautistou #blogoautismu #autistickedeti #autismus #autizmus #poruchyautistickehospektra #poruchaautistickehospektra #specialnideti
Zpívající fontána v Mariánských Lázních. Zpívající fontána v Mariánských Lázních. 

Vzhledem k množství lidí a hluku se kdykoli může stát, že dojde u Vítka k senzorickému přetížení. Průběžně ho sleduji, v jakém je rozpoložení a jestli nejeví známky stresu. 

Počáteční obtíže se projevily ihned po zaparkování, když jsme vyšli z parkoviště. Věšel se vzteky na zábradlí a strkal do mě, já byla vedle jak ta jedle a vůbec jsem nechápala, co chce. Do té doby byl v pohodě. Naštěstí bylo hned u východu WC, poslala jsem ho tam a problém byl vyřešen (to je vždycky první, co zkouším).

S již klidným chlapečkem jsme pak prošli parkem, po kolonádě, ochutnali prameny a podívali se na zpívající fontánu. Kdybych viděla na Vítkovi nervozitu, tak bychom hned odcházeli. Ale kupodivu tryskající voda byla pro něj tak zajímavá, že překonal i poměrně vysoký hluk. Představení si vyloženě užíval a dokonce se aktivně účastnil tím, že pravidelně ucpával jednu trysku (což je dobře vidět úplně na konci 😀)
Takže i přes komplikovaný rozjezd jsme nakonec měli moc hezký a úspěšný výlet 🙂🍀💕

Nenechte se odradit neúspěchy a zkoušejte dál, jednou se to podaří 🍀

#blogoautismu #zivotsautistou#autistickedeti #autismus #autizmus #poruchyautistickehospektra #poruchaautistickehospektra #specialnideti #zpivajicifontana #marianskelazne
Další projev autismu - totální ignorace. Víte Další projev autismu - totální ignorace. Vítek čerstvě 5 let. Nereagoval na svoje jméno, neotočil se, nepodíval se.

Říká se, že když oslovíte autistu jeho jménem, tak to pro něj není žádný impuls k tomu, aby reagoval. Doporučuje se, připojit k oslovení rovnou i nějaký pokyn. 

Tady je ale vidět, že i když pokyn dostal, stejně nereagoval. Tedy ne hned, ale později, a to teprve tehdy, když se na mě podíval a viděl, že já mávám rukou. 

Proto se i mezi prvními vyšetřeními vyšetřuje sluch, protože se zdá, že to dítě neslyší. Vítek ale slyšel dobře, což jsem měla ověřené a i foniatrie to potvrdila.

Dneska je Vítkovi 15 a na svoje jméno reaguje. Když ho zavolám, podívá se na mě, co chci. Buď přijde z pokojíčku za mnou do kuchyně a nebo na procházce se zastaví a kouká na mě, jestli má počkat nebo přijít za mnou zpátky. Tenkrát jsem si to neuměla ani představit. 

#blogoautismu
#zivotsautistou #autistickedeti #autismus #autizmus #poruchyautistickehospektra #poruchaautistickehospektra #specialnideti #autistickespektrum
Poskakování a mávání ručičkama jako jeden z Poskakování a mávání ručičkama jako jeden z projevů autismu. 
Na videu je Vítek ve věku 5 let. Když byl něčím zaujatý nebo měl z něčeho radost, něco se mu líbilo, poskakoval na místě, mával ručičkama a často ještě pištěl. Téměř vždycky se to stávalo, když jely v televizi závěrečné titulky. 

Říká se tomu "stimming". A ten může zahrnovat různé projevy. Kývání, houpání, točení, tleskání, skákání, mávání rukama, pohyby prstů před obličejem... 
Autisté ho používají a potřebují k tomu, aby jim pomohl regulovat emoce, zklidnit nervový systém a vyhnout se přetížení. 

Stimming možná ale používáte i vy. Třeba takové poklepávaní propiskou o stůl nebo krátké, rychlé poklepávaní nohou pod stolem, točení prstýnky na ruce, natáčení si vlasů na prsty...
A jestli ano, proč to děláte. Co vám to přináší?
Stimming tedy sám o sobě neznamená autismus a také ho nemusí používat všichni autisté. Je to ale věc, které byste si měli všímat, pokud máte podezření na autismus u svého dítěte.

A ještě jedna důležitá věc - někdy rodiče brání svému dítěti se takto chovat, chtějí ho autismu odnaučit, také některé terapie zabraňují stimmingu. Ale kdyz vezmete někomu funkční strategii, jak zvládat svět a zvládat život, zůstane sám se svými pocity, kterým nerozumí a nedokáže je jinak zpracovat, pravděpodobně se projeví jinde a jiným způsobem. Pokud tedy není stimming nějakým způsobem poškozující a dítě si neubližuje, tak není důvod ho zakazovat.

#blogoautismu #zivotsautistou #autistickedeti #autismus #autizmus #poruchyautistickehospektra #poruchaautistickehospektra #specialnideti
Dostala jsem otázku, na kterou nedokážu sama od Dostala jsem otázku, na kterou nedokážu sama odpovědět, a proto prosím o vaše názory.

"Jaká je správná reakce na autistu?"

Rodiče si často stěžují, že lidé na veřejnosti mají blbé kecy nebo vrhají opovržlivé, pohoršené pohledy. 

Ano, tohle nechceme. Nechceme být vyřazováni ze společnosti, nechceme, aby nás někdo označoval za špatné rodiče a naše dítě za nevychovaného spratka. 

Víme dobře, co nechceme. Ale co vlastně chceme? Jak by to mělo vypadat? Co chceme slyšet? Co chceme zažívat?

Já na to nedokážu jednoznačně odpovědět. Nenapadá mě jedna správná věta. Když se podívám zpět, co jsme s Vítkem zažili, tak v jedné jediné situaci jsem měla pocit pochopení a přijetí. Když se mi Vítek válel v afektu na parkovišti na zemi a kopal do auta, přišel váhavě mladý muž a tiše se mě zeptal, jestli nepotřebuju nějak pomoct. Vysvětlila jsem mu, že je syn autista a má zrovna afekt. Zeptal se, co je autismus. Chvíli jsme si povídali. A já měla pocit pochopení a nabídku pomoci, bez souzení. A to bylo dobrý. 

#blogoautismu #zivotsautistou #autistickedeti #autismus #autizmus #poruchyautistickehospektra #poruchaautistickehospektra #specialnideti
Na procházce chodí Vítek pár metrů přede mno Na procházce chodí Vítek pár metrů přede mnou. Neptejte se mě, proč. Já nevím. Nemá rád, když jsme vedle sebe nebo když jsem moc blízko za ním. Popoběhne a udržuje si odstup. Já to akceptuji, protože vím, že se na něj můžu spolehnout. Když ho zavolám, zastaví, případně se vrátí zpátky. 
Na rozcestí zastaví a otáčí se na mě. Chce nápovědu, kudy půjdeme. A já mu ukážu rukou. Dříve se totiž občas stalo, že se vydal špatnou cestou, a pak se musel vracet. To se mu samozřejmě nelíbilo a prskal. Sám ale pochopil, že je lepší na rozcestí počkat a ušetřit si cestu. Nemyslete si ale, že to šlo takhle hladce vždycky. Do toho stavu, jak to máme dnes, prostě dorostl a poučil se ze zkušeností. Svým vlastním způsobem. 
Ve třech letech jsem za ním vlála jak hadr na koštěti. Nesnesl jít za ruku, táhla jsem ho za rukáv. Umíněně trval na stejných trasách, utíkal, válel se po zemi a mockrát jsem ho chytala, aby neskočil do silnice. Domů jsme chodili úplně vyřízení.
Jednu dobu jsem s ním jezdila jenom do lesa na lesní stezku, kde se mohl klidně válet po zemi a křičet. V klidu jsem počkala a pak jsme šli dál. Ve městě jsme ho vozili v golfkách do 5 let. 
#blogoautismu #zivotsautistou
S autismem prostě, ať děláte, co děláte, vž S autismem prostě, ať děláte, co děláte, vždycky to nějak vrže. Nikdy nic nejde úplně hladce, vždycky tam je nějaký zádrhel. Někdy má člověk chuť se na to vykašlat. Nemám radši přestat ty věci zkoušet, když to tak strašně vrže? A nebo se můžeme znovu a znovu vrhat do těch věcí a užít si to hezké, i když to na pozadí vrže? 🍀
Po týdnu, co mi Vítek odmítal chodit ven kvůli horku a já se hrozila toho, že už budeme sedět doma do konce života, byl vrzající stroj v parku sladká melodie, která znamená svobodu a vítr ve vlasech. A vděčnost, že můžeme jít ven na procházku. 💕
#blogoautismu #zivotsautistou #autistickedeti #autismus #autizmus #poruchyautistickehospektra #poruchaautistickehospektra #specialnideti
Je čas třešní, jestli máte dítě, které je Je čas třešní, jestli máte dítě, které je baští i s peckama jako Vítek, tak informuji, že existuje vypeckovávač. Vítek jevil zájem o třešně, ale dala jsem mu vždy jen jednu, dvě na ochutnání kvůli peckám. Přítel sehnal tenhle vylepšovák, a tak si i Vítek může užít třešní. Dokonce vypeckované třešně byla taková motivace, že byl ochotný se účastnit procesu, a to je teprve zázrak 😀👍🍀
#blogoautismu #zivotsautistou #autistickedeti #autismus #autizmus #poruchyautistickehospektra #poruchaautistickehospektra #specialnideti
Když jdeš 30. června ze školy... 😂 Krásné Když jdeš 30. června ze školy... 😂
Krásné prázdniny vám přejeme 🍀

#blogoautismu #zivotsautistou #autistickedeti #autismus #autizmus #poruchyautistickehospektra #poruchaautistickehospektra #specialnideti
@dennicentrumzirafa zve na den otevřených dveří 29.6. - Karlovy Vary, Bohatice 🍀
Vítek tam bude chodit pár dnů přes prázdniny, aby doma úplně nezvlčel. Jestli potřebujete pomoc přes prázdniny, neváhejte je kontaktovat - @dennicentrumzirafa
Autisté jsou někdy fascinováni obyčejnými vě Autisté jsou někdy fascinováni obyčejnými věcmi, které my přehlížíme. Tady na videu sbírá Vítek chlupy z našeho psa a pozoruje, jak vlajou ve vzduchu z větráčku. Baví ho i jen nastavovat ruku do proudu vzduchu. Jak ho napadlo zkoumat takto i psí chlupy, to netuším 🤷

Ale když ho vidím takto něčím zaujatého, tak si říkám, jestli ten život nemíjíme moc rychle a bez povšimnutí. Možná stojí za to, více si všímat věcí kolem sebe a nechat je na sebe působit. Někdy je ten autistický svět mile kouzelný 🍀

#blogoautismu #zivotsautistou #autistickedeti #autismus #autizmus #poruchyautistickehospektra #poruchaautistickehospektra #specialnideti
Vyskočila na mě vzpomínka před 8 lety (červen Vyskočila na mě vzpomínka před 8 lety (červen 2015). Vítkovi bylo 7 let. Akorát končil docházku ve speciální školce, která mu dala skvělé základy a skončila nám raná péče, ta je jen do 7 let. 

Tady na fotce to vypadá tak prima pohodově, že? Někdy bylo, ale zdaleka ne vždy. Vítek byl neřízená střela, musel být pořád na očích, aby něco nevyvedl. 

V tomto věku už se ale začal zklidňovat. Lépe a déle spal a měl hezké chvilky, kdy měl dobrou náladu a byl schopný s námi absolvovat procházku nebo výlet.

Ale co mě v souvislosti s touto fotkou napadlo, proč to píšu. V tomto věku, i když třeba vám děti mívají záchvaty na veřejnosti... to je pořád dobrý! Oproti tomu, když jim je 15. 

Dneska je ale Vítek na spoustu věcí zvyklý, protože jsme ho pořád brali ven a vystavovali různým situacím. Abych byla upřímná, možná by to tak nebylo, kdybychom nechtěli dopřát výlety sourozencům. Kdyby byl Vítek sám, možná bychom byli doma a nikam nechodili. Ale pozor! V 15 už je to všechno mnohem těžší, když je ta situace neznámá. Takže berte ty děti ven co nejvíc už od malička. Na spoustu věcí a situací si postupně zvyknou.

#blogoautismu #zivotsautistou #autistickedeti #autismus #autizmus #poruchyautistickehospektra #poruchaautistickehospektra #specialnideti
Cvičení na jemnou motoriku nemá Vítek rád, pr Cvičení na jemnou motoriku nemá Vítek rád, protože mu to nejde. Jak vidí tužku nebo pastelky, tak vrčí, rychle načmárá pár šišatých koleček a maže pryč. 

U autistů je důležité najít motivaci, a to je někdy fakt těžké. Tady u keříku zimolezu byla motivace jasná - oškubat co nejvíc bobulí a nacpat do pusy. A jak to najednou šlo :-) 

Po chvíli je vidět, jak si utírá ruku do trička. Na tom tričku má pak večer napsané celé menu, co za ten den snědl 😂

#blogoautismu #zivotsautistou
Load More Follow on Instagram

Nejnovější příspěvky

  • Průkaz osoby s poruchou autistického spektra
  • Kdy jste se smířila s tím, že je Vítek autista?
  • Nejdůležitější věc při výchově autisty
  • Můj autista by mohl být v kleci. A nebo normálně žít.
  • Výchova autisty má smysl
  • Autista na magnetické rezonanci
  • Jak mě pes naučil rozumět autistovi
  • Stejná procházka s autistou
  • Berte svého autistu ven
  • Autista a jeho oblíbené kung-pao
  • Když je autistovi horko
  • Euroklíč pro autistu
  • S autistou spoustu věcí ne-můžu
  • Skvělá babička autisty
  • Nemocný autista
  • Divný autista
  • Rada pro lidi, kteří pracují s autisty
  • Autista na mostě
  • Typy reakcí na autistu
  • A já jsem na svého autistu hrdá
  • Autistovi sourozenci
  • Odečty na děti pro autistu s průkazem ZTP/P
  • Autistický afekt ze stresu
  • Když autista vyroste
  • Jak se smířit s autismem
  • Síla slov v souvislosti s autismem
  • Jaký byl život s autistou v roce 2022
  • Všední den s autistou
  • Maminky autistů si připadají jako špatné matky
  • Autista a modelína
  • Autista a srážka se psem
  • Ukážu svému malému autistovi svět
  • Patnáctiletá prohlídka s autistou
  • Přání rodičům autistů do nového roku 2023
  • Hladké Vánoce s autistou

Copyright Život s autistou. All rights reserved. | Powered by Writers Blogily Theme