Vánoce s autistou

Některé autistické děti neprožívají Vánoce. Nerozumí, že to je pro nás výjimečný den. Rodiče jsou zklamaní, že dítě neprojevuje radost nad dárky a mnohdy se spíš dočkají pláče, křiku a vzteku.

Pro nás je to radostný den, plný očekávání. Pro naše speciální děti je to velký stres. Najednou je všechno jinak. Doma se objevily věci, které tam nepatří. A ty zabalené věci? To je velice nepředvídatelné. A předvídatelnost je hlavní priorita v autistickém vnímání světa.

A proto buďte dobrým pozorovatelem. Sledujte reakce dítěte. Nabízejte dítěti účast, ale nenuťte. A když vidíte vzrůstající nervozitu, odveďte ho do pokojíčku, nabídněte relaxační aktivitu – pohádku, zachumlání do deky nebo gymnastický míč. Dejte mu čas zpracovat nové dojmy a spoustu změn v domácnosti.

Nezlobte se a nebuďte zklamaní, že se vánoční svátky neodvíjí podle vašich představ. Jeden rok Vítek Vánoce proplakal. Další rok obral vánoční stromeček a zbaštil všechno, co bylo jedlé, čímž naprosto zničil moje snahy o hezké Vánoce, ze stromečku zbylo ohlodané koště. Další rok všechny dárky pod stromkem napůl rozbalil, protože hledal bonbonky, což zase rozčílilo jeho sourozence.

Jsou to zkušenosti a letos jsem připravená – na stromečku není nic jedlého a dárky nejsou zabalené, jen v dárkových taštičkách. Vlastně mi to docela ušetřilo spoustu času.

Takové malé ohlédnutí, jak vypadaly Vítkovy Vánoce v předchozích letech:

Rok 2007. Vítek je prosinčátko, takže na první Vánoce byl on takový dáreček.

.
Rok 2008. Vítkovi je 1 rok a my ještě v blahé nevědomosti netušíme, co je autismus. Přestože Vítek má autistické rysy poměrně zřetelné. Ale chyběly informace a zkušenosti. Tady ho zaujaly vánoční ozdoby ze stromečku.
.
Rok 2011. Vítkovi jsou 4 roky. Máme potvrzenou diagnózu a hledáme informace. Co se s tím dá dělat? Jak máme dál žít? Dostal výukové hračky, které ho provázely několik dalších let. Ta židlička na fotce byla jediná možnost, jak ho udržet na místě, uvnitř jsou totiž ještě popruhy, takže když jsme ho přikšírovali, byl schopný se v klidu najíst nebo udělat nějaké úkoly. Jinak u stolu neseděl, ani u jídla, prostě furt v pohybu.
.
Rok 2012. Vítkovi je 5 let. Poprvé si sám rozbalí dárek. Víc než obsah ho zaujala šňůrka.
.
Rok 2013. Vítkovi je 6 let. Starší bráška ho naučil, jak si obkreslí ruku a s tím si vystačil celé Vánoce. Bylo to očividně zábavnější než nějaké dárky.
.
Rok 2014. Vítkovi je 7. Během tohoto roku jsme učili Vítka používat tablet. Trvalo to několik měsíců. Na Vánoce, zatímco jeho sourozenci rozbalovali dárečky, Vítek si hrál na tabletu.
.
Rok 2015. Vítkovi je 8. Tento rok jsme prošli rozvodem a krátce před Vánoci jsme se stěhovali. Vítek si zvyká na nový byt. Iluzi Vánoc jsme předstírali u mých rodičů, ale upřímně – myšlenkami jsme byli všichni jinde.
.
Rok 2016. Vítkovi je 9. Opravdu krásné a veselé Vánoce s mým novým přítelem a jeho dětmi. Je nás dohromady 7 + dva psi a je to fajn. Vítek se aktivně účastní, rozbaluje dárky a hraje si s hračkami. Následující roky jsou také prima.
.
Rok 2019. Vítkovi je 12. Dostal nějaké výukové hračky, nějaké zvukové hračky pro batolata, co má pořád rád a pár dobrůtek, ze kterých má stejně největší radost. Tady zjistil, co umí bublinková folie a hodně dlouho si s ní vystačil.
.
Rok 2020. Vítkovi je 13. Minulý rok jsme všichni dostali pod stromeček nadělenou tu mrchu hnusnou, a tak jsme strávili krásné a veselé v posteli s 39 st. horečkou a sledováním filmů. Vánoce proběhly spíše jen symbolicky.
Diskuse rodičů v uzavřené skupině zde – život s autistou – uzavřená skupina

About the author

Jmenuji se Kamila Hejnová. Jsem máma tří dětí. Nejmladší syn, kterému je 15 let, je autista. Rozhodla jsem se psát blog, jak spolu žijeme. Na začátku cesty jsem sama hledala informace a čerpala ze zkušeností jiných rodičů. Každý den se ocitají další rodiče na začátku té samé cesty. Věřím, že si zde najdou odpovědi, inspiraci a užitečné informace.

Napsat komentář