Včera úplná detektivka s paní učitelkou!
Když jsem vyzvedávala Vítka, tak na mě volala: „Počkejte, počkejte, já se potřebuju na něco zeptat.“
Tak čekám a v duchu mi jedou všechny kalamity, co kdy Vítek ve škole vyvedl a čekám, která z nich to bude.
„No, víte, on byl dneska nějakej nervózní, furt se ošíval a mudlal se po obličeji….“
Já: „Joo? Doma byl v pohodě. Teď jsme nijak nic neřešili“
Přemýšlíme, kroutíme hlavama.
Ona: „Jsem si říkala, jestli třeba ty pupínky ho nesvědí, mi tak připadalo…“
Já: „Hmm, no, to je možný, teď se mu to docela zhoršilo:
A že mu nabízeli kapesník a ručník a napít…
Špekulujeme několik minut. A ona dodává: „No a pak mi vzal ruku a začal si mi do ní utírat čelo“
A já (rozsvítila se mi žárovka nad hlavou): „Já už vím! Jemu bylo horko.“
Taky mě to mohlo napadnout hned. Za ty roky vím, že je Vítek citlivý na horko. Ale nenapadlo. A tak vám to teď píšu. Pokud se vám vaše dítě bude vztekat v tomto teplém období, tak zkontrolujte, jestli není přehřáté. Poznáte to podle horkých rukou, propocených ponožek nebo zpocených vlásků.
Dneska šel Vítek do školy více nalehko a prý měl dobrou náladu. Detektivka vyřešena
