Vlastní motivace autisty

Dneska jedna dobrá rada z praktického života – využívejte vlastní motivaci dítěte.
Je to už pár let, kdy jsem přestala Vítkovi otevírat věci. Tím, že měl vlastní motivaci, zkoušel, dokud se mu to nepodařilo. A když se to nedařilo a potřeboval pomoc, tak si v tu chvíli našel způsob, jak si o ni říct, a to je taky cenné.
v tu chvíli, kdy se mu to podaří, má odměnu dvojitou. Nejen ten obsah samotný, ale i to, že zvládl výzvu. Má pak odvahu jít do další.
Tady na videu si přinesl paprikáš, má ho rád, ale otevřít ho není úplně snadné. Je vidět, jak se soustředí a učí se. Když to nejde, nechá si to ukázat a přijímá instrukce lépe než u něčeho, v čem nemá vlastní zájem. Takže pracovní listy mají sice také svůj účel, ale úkoly, které přináší běžný život, jsou nejcennější.
Samozřejmě během času si Vítek docela zlepšil schopnosti v otevírání pytlíčků a lahví, takže pak nacházím moji zbaštěnou bonboniéru k narozeninám a členové rodiny se rozčilují nad vypitou Colou nebo Kofolou…

About the author

Jmenuji se Kamila Hejnová. Jsem máma tří dětí, dvě jsou již dospělé, nejmladší syn (17) je autista. Sdílím informace a své zkušenosti s výchovou autistického dítěte. Pomáhám rodičům s výchovou a vzděláváním svých dětí, smířit se s diagnózou a najít cesty, jak žít život hezky a s radostí, i přes ty limity, které autismus přináší. Na blogu si můžete stáhnout e-book zdarma První kroky diagnózou