Autisti berou všechno doslova. Kolikrát jsem tu větu četla? Tisíckrát? A stejně tu blbost udělám.
….
Máme tu takový nešvar. Vítek strká špinavé ponožky mezi čisté prádlo.
Já před Vánoci – říkám Martinovi: „Tak a do nového roku mám předsevzetí, že naučím Vítka nosit špinavé ponožky do koše na prádlo.“
Martin na mě soucitně kouká a říká: „No, já nevím, jestli sis toho nenaložila moc.“
Moc dobře ví, že každý malý pokrok je vykoupen obrovským množstvím času.
Jsem si jistá: „To dáme.“
….
Přes Vánoce nacvičujeme. Vracím Vítka s ponožkama do koupelny.
Po pěti dnech nového roku znovu posílám Vítka s plnou náručí: „Vítku, odnes to do koše.“
Víte, co jsem teď udělala špatně?
.
.
Ano, přesně tak. Plná náruč špinavého prádla přistála u odpadkového koše.
Hm, moje chyba, chytám se za hlavu. Dyť to vím, taková blbost. Autisti berou všechno doslova.
Vítek to splnil naprosto správně.
Zase mě chlapec převezl.
No, máme na ten trénink ještě skoro celý rok.
Podaří se?
A proto znovu připomínám – autisti berou všechno doslova. Kdybyste to četli náhodou tisíckrát, je to málo.
Přejeme vám krásný a úspěšný nový rok.
Jaká máte předsevzetí do nového roku?