Autismus a den otců

Vychovávat dítě s autismem není jednoduché. Chce to hodně trpělivosti, pochopení a lásky. Pustit svoje očekávání, jaké by dítě mělo být, co by mělo a nemělo dělat. Chce to být přítomný a účastnit se jeho objevování světa.
To nejsou malé nároky na rodiče autisty a pravda je taková, že spousta otců odchází nebo se neúčastní. Viděla jsem to za ty roky mockrát, ve školce, ve škole, na kurzech a setkáních rodičů.
Svoboda nebo zodpovědnost? Ani matkám autistů se tato myšlenka a volba nevyhne. Akorát u matek je to složitější. Ty city k dítěti jsou hluboké a většinou převáží. A někdy i na úkor matky.
Při výchově Vítka často prožívám momenty, které mě zastaví a donutí k zamyšlení, často se mi vyjevují hluboké životní pravdy, které bych jinak nezjistila. Ta náročná péče je vyvážena něčím hlubším. A o to všechno jsou ti, co se neúčastní, ochuzeni.
Veřejné poděkování všem mužům, kteří se účastní a jsou svým rodinám podporou, bezpečím a jistotou. Krásný den otců.

About the author

Jmenuji se Kamila Hejnová. Jsem máma tří dětí. Nejmladší syn, kterému je 15 let, je autista. Rozhodla jsem se psát blog, jak spolu žijeme. Na začátku cesty jsem sama hledala informace a čerpala ze zkušeností jiných rodičů. Každý den se ocitají další rodiče na začátku té samé cesty. Věřím, že si zde najdou odpovědi, inspiraci a užitečné informace.