Autista turista: rozhledna Krásno

Nejkrásnější rozhledna Karlovarského kraje je jednoznačně Krásenka. Krásná za každého počasí i ročního období. Ovšem když není dobré počasí, tak nejdeme nahoru, ale kocháme se pohledem na ni jen zdola. A ten pohled se neokouká. Už jsem ji viděla mockrát a stejně si vždycky říkám, jaká je to povedená a nápaditá stavba.

Mám tu jednu takovou intenzivní vzpomínku, když jsme tudy šli s Vítkem, bylo mu tak 11 let. Bylo to k večeru a cestou zpátky prostě z ničeho nic nečekaně spadla hrozná mlha, že jsme viděli tak metr před sebe. Ta trasa není dlouhá a známe ji, takže jsem byla v klidu, i když Vítek poskakoval pár metrů přede mnou. Ale nebylo to příjemné. Bylo to matoucí a vzbuzovalo to obavy. Kdybych cestu neznala, asi bych byla dost vystresovaná. I tak jsem ale měla obavy o Vítka, aby se někam nezaběhl, ale naštěstí se držel cesty a spolehlivě trefil k autu.

A já jsem si v tu chvíli uvědomila, že to je takové podobné jako cesta autismem. Nevíme, co nás čeká, kam ta cesta vede. Vidíme jen kousek před sebe, a když se snažíme koukat o kus dál, do budoucna, tak máme akorát obavy. Je lepší tedy sledovat cestu jen ten kousek před sebou, občas zdolat nějakou překážku a občas se vrátit ze slepé uličky. A důvěřovat, že na konec cesty jednou spolehlivě dojdeme.

Trasa je možná ze dvou různých míst.

  1. Z parkoviště u hřbitova Krásno, většinou zaparkujete pohodlně, ale za pěkného počasí může být parkoviště plné, trasa je 1 km https://mapy.cz/s/novupucato

2. Od rozcestníku „V Borkách“, podél lesní cesty můžete zaparkovat, tuhle cestu máme radši, trasa je 1,5 km https://mapy.cz/s/podebahupe

 

 

 

About the author

Jmenuji se Kamila Hejnová. Jsem máma tří dětí. Nejmladší syn, kterému je 15 let, je autista. Rozhodla jsem se psát blog, jak spolu žijeme. Na začátku cesty jsem sama hledala informace a čerpala ze zkušeností jiných rodičů. Každý den se ocitají další rodiče na začátku té samé cesty. Věřím, že si zde najdou odpovědi, inspiraci a užitečné informace.